Děti a cizí jazyky

Tři cesty, jak jednat moudře.

První cesta je cestou napodobování, ta je nejjednodušší.
Druhá cesta je cestou zkušeností, ta je nejdražší.
Třetí cesta je cestou přemýšlení, ta je ze všech nejušlechtilejší.

Konfucius

Naše děti jsou tím nejdražším co máme …

Alespoň co se výdajů týče, zcela jistě. Když ale začnou „jít do let“ a to je dnes daleko dříve než kdykoli před tím, nestačíme se divit, jak jsou jiní, než jsme si kdy představovali.  A to přesto, že jim neustále skvěle radíme. Přiznejme si ale, že děti se především řídí tím, co vidí a ne tím co se jim říká.  Děti chtějí vzory a unavený, pracující rodič, jím bohužel často není. Samy vám sice dají jednou za pravdu, ale bohužel až po té co si projdou tzv. školou života. A ta je, jak výše uvedený citát říká, zcela jistě tou nejdražší.

Do školy posíláme dítě v naději, že zde bude správně nasměrováno. Když se tento úkol rodičům nedaří, žijí v naději, že to škola za ně udělá. Většinou bohužel neudělá. Škola poskytne informace a nechá na dítěti, jak si s nimi poradí. Současný frustrovaný a málo finančně ohodnocený učitel má co dělat aby se ve zdraví (především duševním) dožil penze. Pokud se tvrdošíjně pokouší neustále děti inspirovat a ukazovat jim cestu, pak je to malý zázrak, a takového člověka by společnost měla nosit na rukou. Naše společnost ho však nejenže nenosí na rukou, ale v podstatě na něj dost kašle. Až před volbami objevují politici „Ameriku“ v tom smyslu, že učitel by neměl být nejhůře placený státní zaměstnanec.

Snažím inspirovat studenty k tomu, aby našli radost ve zdravém a prostém uvažování a dokonce zálibu v sebe-disciplíně. Tam je položen základ k tomu, aby dítě dosáhlo úspěchu v jakémkoli oboru lidské činnosti. Jestliže se dítě nechá inspirovat, tak je cesta k poznání otevřená.  Moje životní zkušenosti, reakce studentů i procestovaný svět jsou mi oporou v tom, co dělám a jak učím.

Člověk by měl mít na paměti, že zdravé uvažování, sebe-disciplína, zodpovědnost, úcta k rodičům a jiné ušlechtilé vlastnosti, se „vyguglit“ prostě nedají.

Nevím, kde se bere představa, že filosofie je výsadou dospělých a děti jí nerozumí. Dítě dokáže svými úvahami dospělé často zcela odzbrojit. Dejme mu větší prostor a budeme brzy řešit problém, kam se před ním ukrýt, abychom nemuseli čelit velmi nepříjemným otázkám.